Témata
Mikuláš Peksa
Narodil jsem se 18. června 1986 v Praze. Vystudoval jsem biofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a v průběhu studia jsem se specializoval na využití jaderné magnetické rezonance, později pracoval jako výzkumný pracovník a softwarový vývojář. V letech 2017 až 2019 jsem působil v roli poslance Poslanecké sněmovny PČR, kde jsem se stal členem Zahraničního výboru a místopředsedou Výboru pro evropské záležitosti. Od dubna 2017 jsem zastával funkci místopředsedy Pirátů a od roku 2019 předsedám Evropské pirátské straně. Ve stejném roce jsem byl zvolen do Evropského parlamentu, kde jsme se s Piráty přidali do frakce Greens/EFA.
Jako europoslanec osobně působím ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a hospodářském a měnovém výboru (ECON) i ve výboru pro koronavirovou pandemii (COVI). Jako europoslanec podporuji inovace a technologický růst, rozvoj umělé inteligence v Evropě a důslednější kontrolu nakládání s veřejnými rozpočty. Mezi nejdůležitější téma řadím přehození evropské ekonomiky na udržitelnou a ekologickou kolej, která nás vyvede z klimatické krize. Věřím, že technologie mají lidem pomáhat a ne je sledovat. Přeji si diplomaticky jednotnou a silnou Evropu, která bude schopna postavit se jak nadnárodním korporacím, tak autoritářským režimům. Mluvím plynně anglicky a německy, učím se francouzsky.
Začátky v Evropském parlamentu
Po volbách v květnu 2019 jsem se společně s Markétou Gregorovou a Marcelem Kolajou z českých Pirátů a s Patrickem Breyerem z Německé pirátské strany stal europoslancem za Evropské pirátskou stranu. V následujícím článku bych chtěl shrnout to nejvýznamnější a nejzajímavější, co se událo v mém prvním roce v roli europoslance. A není toho málo.
(Další informace o mých aktivitách v Evropském parlamentu naleznete na mém europoslaneckém profilu a v mém veřejném kalendáři.)
Nezbytný vstup do frakce
Pokud chcete v Evropském parlamentu něco prosadit, musíte vstoupit do frakce. Pro nás připadala v úvahu frakce RENEW Europe a Greens/EFA. Greens/EFA nám nabídla smysluplné podmínky, navázání na práci pirátské europoslankyně Julie Reda, servis a možnost se v pro nás klíčových tématech odchylovat. Naopak v Renew Europe zakotvilo hnutí ANO a být s ním v jedné frakci nebylo vzhledem ke střetu zájmů Andreje Babiše přijatelné. Asi nepřekvapí, že za těchto podmínek jsme se rozhodli přidat ke skupině Greens/EFA. S těmi navíc sdílíme silný důraz na udržitelnost, transparenci, ochranu právního státu a veřejných peněz, což jsou hodnoty, kterým se plně věnuji.
Tiskovka o zasedání s Greens/EFA
Tiskovka o vstupu do frakce
Vyjednávání výborů
Práce v evropském parlamentu se dělí do různých tematických výborů. Naše první dny ve frakci se tak nesly ve znamení vyjednávání o obsazení těch nejzásadnějších pozic pro prosazování naší politiky.
A uspěli jsme! Já osobně působím ve výborech pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a hospodářském a měnovém výboru (ECON). V kontrolním výboru pracuji na funkci koordinátora: to znamená, že spolu s kolegyní Violou de Cramon organizuji práci frakce, vyjednávám s dalšími koordinátory, komu připadnou jaké tisky a jak budeme hlasovat na plénu.
Největší úspěch nás ale ještě čekal. Marcel Kolaja byl zvolen místopředsedou Evropského parlamentu!
Komise Ursuly von der Leyen
Novou Evropskou komisi pod vedením Ursuly von der Leyen pirátští europoslanci nepodpořili. Nesouhlasíme se způsobem, jakým byla ustanovena – nevede ji volený politik, ale Radou dosazená Ursula von der Leyen. Té se dříve právem říkalo Zensursula kvůli jejím nadšeným postojům k omezování svobody internetu.
Kritičtí jsme byli i vůči jednotlivým nominantům: francouzka Sylvie Goulard nedokázala vysvětlit své značné vedlejší příjmy, rumunský i maďarský nominant neobstáli pro svůj střet zájmů. Považuji za zásadní, aby Parlament Komisi hlídal a nedovolil přílišné přešlapy, stejně jako národní parlamenty mají kontrolovat práci svých vlád. Jsem rád, že se nám podařilo získat dostatečnou podporu pro určení hranic Komisi. Do tak zásadních funkcí přeci není možné dát každého bez jakékoliv demokratické kontroly.
Tiskovka o hlasování proti Evropské komisi
Velké evropské téma: Babišův střet zájmů
Andrej Babiš je ve zjevném střetu zájmů. To říkám už několik let a přesunem do Bruselu jsem na to rozhodně nezapomněl. Je to značný problém, protože Babiš jako premiér také spolurozhoduje jak o rozdělování peněz doma, tak o tom, jak vůbec budou vypadat evropské rozpočty – a v tu samou chvíli jsou jeho (momentálně ve svěřenských fondech schované) firmy příjemci dotací. Těch dotací, které mají sloužit k modernizaci české ekonomiky a místo toho se z nich třeba zdokonaluje linka na toastový chléb.
Považuji to za systémový problém, který dusí Česko a rozežírá Evropu zevnitř.
Naše úsilí vyvrcholilo europoslaneckou misí. Společně s dalšími europoslanci jsme se setkali s úředníky, zástupci občanské společnosti i politiky v Česku a řešili jsme, jak je nastaven systém obecně. Celou misi provázelo i vyloženě trapné vystoupení premiéra, který nazval mě a kolegu Zdechovského vlastizrádci a vedoucí mise, předsedkyni výboru Moniku Hohlmaier, označil za pomatenou. Bohužel nám to neřekl do očí při přímém setkání, ale vzkázal tyto urážky po médiích, protože plánovanou schůzku v rámci mise na poslední chvíli zrušil.
My jsme zatím jako výbor připravili sadu doporučení, co může Česko udělat, aby zajistilo větší férovost čerpání financí.
A to není vše. Připravil jsem a vyjednal se svým týmem také rezoluci celého Parlamentu k Babišově střetu zájmů.
Zpráva kontrolní mise o zneužvání dotací Babišem
Tiskovka o Babišově střetu zájmů
Zpráva o zneužívání dotací v Česku
Tiskovka o potvrzení střetu zájmů Babiše
Tiskovka o žádosti k řešení střetu zájmů Babiše
Babišovy politické i dotační excesy jdou nám, Pirátům, už od samotného počátku proti srsti. V Evropském parlamentu proto prosazuji nástroje, jak Babišovi a dalším podvodníkům zatnout tipec.
Prosadili jsme už dvě rezoluce o expremiérově střetu zájmů. Zároveň prosazujeme jednotnou a transparentní open-source databázi projektů realizovaných z evropských peněz a zavedení veřejného rejstříku skutečných majitelů firem. Už se nesmí stát, že EU dotace náhodně zmizí do kapes oligarchů, kterým ani nepatří. Andrej Babiš se dočká spravedlnosti, která na něj čeká. S týmem jsme spočítali, na kolik si Andrej Babiš díky dotacím přišel – najdete to na novém webu https://babis-dotace.cz.
Expremiér, lídr hnutí ANO a především mnohonásobný dotační podvodník Andrej Babiš nadto nedávno oznámil svou kandidaturu na prezidenta České republiky. Proč ale vlastně nejznámější český oligarcha kandiduje na Hrad? Nevíme. Známe ale hned 17 důvodů, proč Andrej Babiš na pražský Hrad nepatří, a shrnuli jsme je s týmem na webu PROTOBABIS.ONLINE https://protobabis.online.
17 důvodů, proč nevolit Babiše na Hrad
Zvolení předsedou PPEU
Na začátku listopadu 2019 jsem byl zvolen předsedou Evropské pirátské strany. V Evropské pirátské straně působím na různých pozicích od roku 2015, proto chci své zkušenosti zúročit k prohloubení mezinárodní spolupráce jednotlivých pirátských stran. Věřím, že každá země potřebuje trochu víc svobody.
Posílení právního státu v EU
Právní stát je jedním z klíčových témat, kterým se na půdě Evropského parlamentu dlouhodobě věnuji. V posledních letech rezonuje alarmující stav právního státu v některých členských zemích napříč institucemi EU silněji než kdy dřív. A to je dobře! Principy právního státu je třeba chránit a dodržovat tak, jak se k tomu země při samotném vstupu do EU zavázaly. Pokud ale budou vlády systematicky porušovat právní stát, EU jim může kompletně uzavřít evropské penězovody. Evropská unie má totiž v rukávu silný nástroj – mechanismus podmíněnosti na právním státu. Evropské peníze patří lidem, ne vládám, které za ně likvidují základní lidská práva a svobody!
Rostoucí útoky na právní stát, nezávislé soudy, svobodný tisk nebo lidská práva ze strany členských států totiž znamenají pro Evropu a samotné základy demokratických hodnot a občanských svobod, na kterých EU stojí, ohrožení.
Komise má v rukávu řadu nástrojů, jak právní stát v Evropě bránit. Zatím se jí v tom ale příliš nedaří. Jednotlivé vlády tak nadále pokračují v systematické likvidaci právního státu – a to dokonce za evropské peníze. Jako Pirát považuji potřebu chránit demokratické hodnoty, lidská práva a svobodu slova za svoji prioritu. V Evropském parlamentu proto prosazuji řadu návrhů, jak boj za právní stát zlepšit.
S Piráty máme plán, jak právní stát v Evropě bránit: Plán na záchranu právního státu v EU
Proč potřebujeme bránit právní stát?
Tiskovka o zbytečných kompromisech s Orbánem
Za ty roky se nám podařilo vytvořit Evropu, která v boji proti korupci a zneužívání společného rozpočtu má mnohem ostřejší lokty, než tomu kdy doposud bylo. Dnes nejen, že dokážeme lépe vyšetřovat a stíhat řadu dotačních podvodů na evropských fondech, ale zároveň jsme po letech dali Komisi silný a účinný nástroj, jak si došlápnout i na systematickou vládou podporovanou korupci, kterou spolu s likvidací právního státu do určité míry rozjely především členské státy Visegrádské čtyřky.
Není žádné tajemství, že vlády Viktora Orbána v Maďarsku, Jarosława Kaczyńského v Polsku, ale třeba i bývalého premiéra Janši ve Slovinsku a současného premiéra Fica na Slovensku měly velmi pochybný postoj k tomu, jak samy rozdělovaly peníze z evropského rozpočtu, které do nich tekly. Schválili jsme proto mechanismus podmíněnosti na právním státu, který dává Komisi nástroj takovým zemím pozastavit vyplácení peněz ze společné kasy.
Ochránili jsme tak nejen evropský rozpočet, ale i demokratické fungování a hodnoty v Evropské unii. Podmínkou pro zmrazení peněz je mimo jiné například omezování svobody tisku, nezávislosti soudů nebo ničení lidských práv. Evropské peníze patří lidem, ne vládám, které za ně likvidují základní lidská práva a svobody! Měli jsme odvahu se jim postavit, teď v tom můžeme pokračovat.
Postavili jsme se také menším zlodějíčkům, kteří jsou pro Evropu dlouhodobě trnem v patě. Nový protikorupční Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který se nám podařilo během let spustit, se ukázal jako neskutečně užitečný pomocník, který během několika let přinesl Evropě zpět do oběhu miliardy EUR a stále se zlepšuje. Velcí dotační podvodníci se tak už nemůžou pohodlně a arogantně schovávat za pomalé nebo ovlivněné soudní systémy, ale zodpovídají se přímo EU.
Úřad EPPO ušetřil Evropě za rok 2022 miliardy eur
Samozřejmě, korupce a porušování právního státu se špatně hlídají, když o nich nevíme. Podařilo se nám proto na úrovni EU prosadit robustní zákon o svobodě médií (Media Freedom Act), který by mohl svobodným médiím a novinářům poskytnout v případě útoku z vnější ochranu. Spolu s ním jsme prosadili i další zákon, který ochrání novináře před strategickými soudními žalobami, kterými se je snaží zloději umlčet. Jako Piráti jsme vždy stáli po boku svobodných médií, které považujeme za jeden z klíčových principů transparentní a svobodné společnosti. Proto jsme se za ně nebáli postavit.
Kontrola rozpočtů evropských institucí
Podařilo se nám shromáždit podporu napříč Parlamentem pro více úspor!
V rámci nich prosazujeme zřízení pouze jednoho sídla Evropského parlament, více digitalizace a práce z domova, větší transparentnost při schůzkách europoslanců s lobbisty a otevřenost výdajů jednotlivých kanceláří. Prosadili jsme závazek, který zajišťuje používání open source softwaru v evropských institucích.
Sami se snažíme jít příkladem.
Chceme úsporná opatření v europarlamentu
Chceme celý Evropský parlament jen v Bruselu
Chceme EU, která se nedá vydírat
S kolegy z Evropského parlamentu voláme po nutnosti posílit protikorupční mechanismy instituce. Nedávným impulzem ke znovuotevření debaty je korupční kauza z konce roku 2022. Kvůli podezření z praní špinavých peněz a korupce obvinila v prosinci belgická prokuratura několik zástupců Evropského parlamentu z přijímání peněz a drahých darů od zájmových skupin.
Už dlouho poukazuji na to, že by se korupce v evropských institucích měla řešit a měly by se zavést takové mechanismy a nástroje, které by nám pomohly podobným kauzám efektivně předcházet. Začít bychom měli třeba tím, že by všichni komisaři, europoslanci a zaměstnanci institucí měli povinně uvádět všechny své schůzky s lobbisty a třetími stranami v transparentním registru. My jako Piráti už to tak samozřejmě děláme a nadále budeme. Transparentnost je totiž základem naší politiky.
Tiskovka o korupčním skandálu v europarlamentu
S pirátskými kolegy nepodporujeme drahé investice do rekonstrukce Evropského parlamentu. Dlouhodobě se snažíme zavést principy, které povedou k ekologickému a ekonomickému provozu této instituce. Současně se nám podařilo do rezoluce s doporučeními pro rozpočet Evropské unie pro rok 2023 zahrnout zvýšení výdajů v oblastech důležitých pro zvládnutí současné energetické, inflační i klimatické krize. Pro mě je zcela zásadní zajistit více prostředků pro udržitelný výzkum a zelené inovace, kyberbezpečnost ekonomiky nebo posílení programu Erasmus.
Nechceme drahé rekonstrukce Evropského parlamentu
Na podzim roku 2022 jsme v Evropském parlamentu odmítli udělit vyúčtování Evropské pohraniční a pobřežní stráži Frontex. Důvodem byl nespočet obvinění a důkazů o tom, že se agentura podílela na řadě protiprávních jednání. Coby člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) stojím za tím, že musí agentura nejdřív projít kompletní reformou, než si získá důvěru europoslanců.
Rok co rok totiž zjišťujeme, že se Frontex ve své roli bránit evropské hranice chová naprosto nepřijatelně. Není prostě možné, aby se jakákoliv agentura EU podílela na porušování lidských práv, třeba právě nelegálním vytlačováním lidí za hranice.
Frontex se musí reformovat
Evropské instituce mají ale i další obrovský problém – nedávná zpráva Evropského účetního dvora potvrdila, že evropské orgány a instituce nedosáhly úrovně kybernetické připravenosti, která by odpovídala současným hrozbám. Například na konci roku 2022 se evropské instituce staly terčem kyberútoku z Ruska – čirou náhodou v ten samý den, kdy jsme se v europarlamentu shodli, že Rusko je stát podporující terorismus. Počet kyberútoků na EU ale za posledních pár let, obzvláště ze strany Ruska a Číny, roste neúměrně rychle.
Ochranu citlivých informací a fungování systémů EU mají pomoci chránit návrhy nových regulací, na kterých s pirátskými kolegy v Evropském parlamentu pracujeme. S žalostným stavem evropské kyberbezpečnosti musíme pohnout co nejdříve. Jako stínový zpravodaj se proto spolu s kolegy věnuji vypracování nového návrhu regulace EU pro posílení kyberobrany. Co navrhuji? Především potřebujeme značně posílit roli Centra pro kyberbezpečnost EU, aby měl prostředky k tomu osvádět svoji práci doopravdy zodpovědně a na vysoké úrovni. Dál potřebujeme také nutně zajistit, aby instituce více spolupracovaly mezi sebou. V nové regulaci proto navrhujeme zajistit end-to-end šifrování komunikace mezi institucemi a vývoj nových technologií za pomoci open-source řešení, čímž umožníme jednodušší kolektivní nalezení a opravu problémů.
Kyberútoky na evropské instituce
Daňová spravedlnost a férové nakládání s veřejnými penězi
Mezi má hlavní témata patří boj s korupcí a daňovými úniky, proto jsem ve spolupráci s dalšími europoslanci založil parlamentní meziskupinu, která se protikorupční politice věnuje. Vytrvale upozorňuji na problémy s daňovou legislativou a na další negativní trendy, kdy dochází k nezdravému propojování byznysových zájmů s výkonem politické funkce.
Práce zde samozřejmě není jen o velkých věcech, jako jsou změny daňového řádu, ale i o řadě menších zlepšení. Společně s kolegou Danielem Freundem tlačíme na zavedení „období na vychladnutí“ mezi prací ve vrcholných politických orgánech a v lobbistické organizaci, prosadili jsme řadu drobných pozměňovacích návrhů, které směřují k vyšší transparenci parlamentu, a také jsme jako ekonomický tým frakce připravili pět jasných podmínek, které by měly splňovat všechny státní dotace v EU. Ty pak nejenom jednotně požadujeme v Parlamentu, ale Zelení po celé Evropě teď mají jednoduché základní body, jak postupovat. Jsem moc rád, že se nám povedlo tento dokument vyjednat, a třeba tak jasně ukotvit, že kdo daní v daňových rájích, neměl by dostávat peníze od státu.
Tiskovka o vládní blokaci nové legislativy
Když jsem se snažil nejen v Evropském parlamentu o větší transparentnost firem v daňových rájích (www.spravedlivedane.cz), trochu mě překvapil laxní přístup vlády Andreje Babiše a jeho údajně protikorupčního hnutí ANO. Teď už překvapený nejsem. Andrej Babiš je totiž v centru megaskandálu s praním špinavých peněz a daňovými úniky Pandora Papers.
Andrej Babiše a Pandora Papers
V daňové oblasti se nám v posledních letech na evropské úrovni daří na poli zdanění a transparentnosti velkých nadnárodních korporací. Změny, na kterých jsme se s kolegy v EP aktivně podíleli, byly dokonce natolik převratné, že britský think-tank Tax Justice Network – který mj. monitoruje objem daňových úniků pro každou zemi – označil 2021 jako rok, kdy se „zvedl příliv“ v boji za daňovou spravedlnost.
A co že se konkrétně změnilo? Nebylo toho málo. Po dlouhých letech se nám i přes neochotu Babišovy vlády podařilo prosadit tzv. public Country-by-Country Reporting. Listopadovým schválením v Evropském parlamentu dostalo pCBCR konečně zelenou, a členské státy tak budou nejpozději do půle roku 2023 schvalovat legislativu, která velkým, celosvětově operujícím korporacím uloží sdělovat své výdělky, náklady, vazby na další společnosti a jiné údaje veřejně, a to pro každou zemi zvlášť. Jsem rád, že i náš tlak pomohl, transparence těchto kolosů je nutná.
Další oblastí, které se osobně v Evropském parlamentu věnuji, je zdanění kryptoměn. Nutno podotknout, že ve zdanění kryptoměn panuje v Evropě momentálně zmatek. Každá země k němu přistupuje trochu jinak – a hlavně, každá země kryptoměny i jinak definuje. To je nicméně kvůli množství přeshraničních transakcí a snaze bořit bariéry pro pohyb kapitálu značně problematické.
V Evropském parlamentu proto také pracuji na jednotném, celounijním rámci pro stanovení definice, zdanění a nakládání s kryptoměnami. Taková změna je potřeba, pomůže totiž jak evropským občanům, kteří tím získají jistotu legislativního ukotvení, tak státním pokladnám jednotlivých vlád.
Daně a kryptoměny? Jde to k sobě
Koronavirová krize
V průběhu koronavirové pandemie jsem se snažil především vysvětlovat kroky a možnosti institucí EU. Ta podle mě udělala všechno, co je v jejích možnostech: jenže ony možnosti jsou příliš omezené, protože si každý premiér rád udělá tiskovku, kterak přísně zavřel hranice a milostivě je potom otevřel, než aby takové věci koordinoval s ostatními a postupoval čistě na základě dat a regionů. Myslím, že by bylo na čase udělat řadu změn v tom, jak Evropa funguje.
Kde ale bude mít Unie obrovskou roli, bude společná rekonstrukce ekonomiky. Vstoupili jsme do nevídané krize bez jasného konce. Tahle krize by pro nás mohla být příležitost posunout se k moderním technologiím a udržitelným řešením místo betonu a dalšího betonu, ale vláda zatím dělá vše opačně.
V rámci prosazování fugnování právního státu po celé Evropě jsem žádal omezení nouzových zákonů, které by měly mít jasné časové rozpětí, protože jinak dávají mnohým autoritářům prakticky neomezenou moc. Jedná se především o případy v Maďarsku a Polsku, ke kterým jsme připravili rezoluci, o které se bude hlasovat v příštích měsících.
Původ koronaviru aneb jak jsem to viděl v roce 2020
Jak komunikovat na Internetu v době pandemie
Výzkum EU v boji proti koronaviru
V roce 2023 je pandemie (doufejme) na ústupu, ale budoucnost je stále nejistá. A my se musíme z předchozích vln poučit. Evropský parlament proto už v roce 2022 zřídil speciální výbor, jehož jsem členem a který se bude zabývat právě zkušenostmi získanými během pandemie COVID-19 a doporučeními pro budoucnost.
Výbor se zabývá celou řadou oblastí, od zdraví (včetně koordinovaného přístupu ke zvládání pandemie v členských státech EU) přes dopady na základní lidská práva občanů EU a různě závažné dopady na sociální skupiny obyvatel, až po spolupráci EU s jejími mezinárodními partnery a roli Evropy v globální snaze o zvládnutí pandemie.
Nepřijatelné porušování lidských práv
Pro Piráty je dodržování a podpora lidských práv kdekoliv na světě nesmírně důležité. Já osobně se snažím upozorňovat na mnohá bezpráví, která často nedostávají příliš mediálního prostoru. Obzvláště nebezpečné je zneužívání nových technologií k hromadnému sledování, které v autoritativních režimech může vést až k uvěznění nebo smrti – ano, mluvím například o Číně a Tibetu.
O tom, jak mohou být moderní technologie zneužity jsem také mluvil na konferenci v Ženevě. Stal jsem se předsedou neformální společnosti Přátel Tibetu v Evropském parlamentu a spolupracuji s exilovými organizacemi Tibeťanů. V dalších letech bych rád využil těchto vazeb k co největší pomoci minoritám v Číně. Za zásadní téma považuji i šíření informací o tom, jak nejlidnatější země světa nasazuje vynálezy, které nás mají osvobozovat, jako nástroje otroctví.
Tiskovka o vzniku europarlamentní skupiny Tibetu
Tiskovka o Číně zneužívající technologie
Vyzýváme Čínu, aby propustila tibetské vězně
Čínský systém sociálního kreditu
S tibetskou vládou v exilu udržujeme v rámci naší europarlamentní skupiny pravidelný kontakt. Na podzim roku 2022 jsem její zástupce pozval na oficiální návštěvu do Bruselu a na jaře 2023 jsem vedl skupinu europoslanců při návštěvě dalajlamy a Tibetské exilové vlády v Dharmasale v Indii.
Setkání s Jeho Svatostí dalajlamou pro mě bylo mimořádně důležité. Vím, jak významný byl tento okamžik pro podporu Tibetského národa, který čelí dlouhodobému útlaku od čínské vlády.
Je nezbytné, aby Evropa stála při Tibetském národu a zvedala povědomí o problémech, kterým čelí. Chci nadále bojovat za práva Tibeťanů a podporovat jejich nárok na sebeurčení.
Setkání s dalajlamou a Tibetskou exilovou vládou
Tibetská komunita si zaslouží podporu, protože zůstává v první linii boje proti rozšiřování čínského sledovacího systému. Zneužívání technologií k sociálním a ekonomickým represím je pro Čínu denní chléb, což vedlo k tomu, že Číňané svého dystopického ‚velkého bratra‘ exportovali a využívají ho k potlačování základních lidských práv právě v Tibetu.
Ani jinde ve světě nám situace ohledně lidských práv není cizí. Stojím pevně za tím, že by Katar měl ukončit násilí na ženách a přestat kriminalizovat sexuální menšiny. Podpořil jsem proto rezoluci Evropského parlamentu, která k tomu vyzývá.
Katar a jeho porušování lidských práv při mistrovství světa ve fotbale
A ačkoliv je sama EU založená na hodnotách jako ochrana lidských práv, jejich rozsah se mezi členskými státy znatelně liší. Zatímco se třeba Německo nachází ve světovém indexu základních práv od WJP na 6. místě ze 139, takové Bulharsko se nachází až na 57. pozici – daleko za zeměmi, jako je Peru nebo Gruzie.
Systematické pošlapávání lidských práv se ale v Evropě dlouhodobě odehrává především v Maďarsku a Polsku. A tak bohužel vidíme, že i dnes se nacházíme v situaci, kdy se přímo vlády některých členských států EU snaží zničit právní stát a s ním potopit i lidská práva svých vlastních občanů a menšin.
V kontextu ruské války na Ukrajině jsem v loňském roce podpořil i rezoluci Parlamentu, která označuje Rusko za stát sponzorující a podporující terorismus. Jedná se o silné politické gesto, potvrzení naší trvající podpory Ukrajiny a odsouzení činů a zvěrstev, která na Ukrajině páchá Putinovo Rusko.
Rusko je stát podporující terorismus
Umělá inteligence
Regulace umělé inteligence bude v nadcházejících letech naprosto zásadní oblastí, která se posléze dotkne veškerých aspektů civilizovaného života. Piráti v EP pracují na tom, aby budoucí právní rámec pro využívání umělé inteligence přispíval k odbourávání nerovností, ne aby je umožňoval vytvářet.
V rámci výboru ITRE se připravuji na několik zpráv a chystané legislativní tisky. Připravil jsem také konferenci, na které jsme probrali, jakou úlohu EU může hrát ve vývoji AI a jak může řešit její rizika. EU je totiž jediná velmoc, která se alespoň snaží chránit soukromí a svobodu svých občanů i vůči moderním hrozbám – a já chci udělat všechno proto, aby se ochrana jednotlivce ještě zlepšila.
Příležitosti a hrozby AI
V roce 2023 jsme se na červnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu shodli na tom, že se umělá inteligence bude konečně řídit pravidly. Na plénu ve Štrasburku jsme odhlasovali zákon, který zamezí biometrickému sledování na dálku nebo třeba rozpoznávání emocí. Jeho cílem je totiž právě ochrana před zneužíváním AI.
S kolegy z frakce jsme se snažili klást zvláštní důraz na ochranu lidských práv, sociální spravedlnost, ale i ochranu životního prostředí.
První pravidla pro umělou inteligenci prošla s jasnou pirátskou stopou
Společná evropská armáda
Téma společné evropské armády se ve vztahu k evropské obranné politice objevuje stále častěji. Zavedení společné armády podporuji, kromě výrazných úspor totiž přináší i zvýšení obranných kapacit pro členské státy.
Konkrétní tisky a pravidla k tomu v Evropském parlamentu nemáme, ale považuji za důležité tuto alternativu zmiňovat. Třeba jednou!
Odpor proti cenzuře textu
V souvislosti s kampaní Zachraň internet jsem se společně s Ondřejem Profantem a Marcelem Kolajou věnoval problematickým ustanovením směrnice o copyrightu. Usilovali jsme o to, aby se ČR připojila k žalobě k Soudnímu dvoru EU ohledně protiústavnosti automatizovaných filtrů obsahu. S Patrickem Breyerem jsme na nebezpečí automatického filtrování upozornili i v případě nařízení o prevenci teroristického obsahu.
Příslušným tiskům se teď věnuje hlavně Marcel a Patrick, oba dělají skvělou legislativní práci.
Copywrightová směrnice je protiústavní
Vláda novou směrnici o copywrightu ignoruje
Co je za problém s upload filters
Dezinformace
Dezinformace jsou jeden z větších problémů naší propojené společnosti a všichni se na ně snaží najít odpověď. Velmi často skrze více kontroly a více pravidel. Nemyslím si však, že by bylo vhodné v členských státech rozšiřovat možnosti cenzury. Řešením je více vzdělání a širší osvěta v oblasti vyhledávání a ověřování informací. O tom jsem mluvil i na seminářích k šíření dezinformací ve střední Evropě.
Coronakrize a dezinformace ve střední Evropě
Klimatická politika, energetika, Green Deal ve světle ruské války na Ukrajině
V ochraně klimatu se podařila důležitá věc: EU má konečně jasný plán, jak dlouhodobě snižovat emise skleníkových plynů. Díky aktivnímu působení evropských diplomatů navíc své klimatické závazky dávají na stůl i další velcí hráči, jako Čína, Brazílie nebo USA.
Všechny ekonomicky vyspělé země dnes zkoumají potenciál bezemisních technologií a ty úspěšné rychle zavádějí do praxe. Stačí se podívat na úspěch amerických a čínských elektromobilů nebo na to, jak dramaticky klesá cena solárních panelů, kterých přibývá rekordním tempem. Chci ukázat, že Evropa může být ve světě čistých technologií konkurenceschopná a že rozhodně nepatří do starého železa.
Udělali jsme pro to několik důležitých kroků. Na evropské úrovni jsme prakticky legalizovali komunitní energetiku, takže teď mají lidé otevřenou cestu k tomu, aby si doma vyráběli levnou a čistou energii a sdíleli ji se sousedy, nebo třeba prodávali za tržní cenu. Zjednodušili jsme pravidla pro stavbu a zapojování solárních zdrojů a odebrali pořádný kus papírování. Změnili jsme pravidla tak, aby šla celá elektroenergetická síť digitalizovat, protože díky tomu budou moct přijít na trh inovace a nová chytrá řešení.
Ukončili jsme stav, kdy evropské firmy byly de facto v nevýhodě vůči neevropské konkurenci, pokud se chovaly ekologicky. Nastavili jsme také jasné podmínky pro rozvoj nabíječek pro elektromobily a vodíková vozidla, aby se dalo bez potíží dojet kamkoliv po Evropě. A mysleli jsme i na investice: třeba Česká republika dostane na modernizaci průmyslu, energetiky, ale třeba i renovace budov a efektivnější technologie přes 1 bilion korun. Speciální podpora pak putuje do Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje, které se potřebují modernizovat kvůli útlumu těžby uhlí.
- PŘEHLEDNĚ: KLIMATICKÁ POLITIKA
- první a druhý díl o změně klimatu v kostce
- Podcast Růst s čistým svědomím
- Co je uhlíkové clo a proč se ho nebát
- Jak vypadá podpora uhelným regionům
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 nám ukázala další důvody, proč se závislosti na fosilních palivech rychle zbavit. Kvůli ruským manipulacím na trhu s plynem dočasně vyskočily ceny energií na rekordní úroveň. Už na začátku energetické krize jsme s Piráty navrhovali hlavní pilíře řešení: společný postup při nákupu plynu a velmi rychlý rozvoj vlastních čistých zdrojů energie. Některé naše návrhy se naštěstí dostaly až do výsledného řešení a efekt už vidíme: ceny elektřiny i plynu jsou zpátky na předválečné úrovni. Ruské vydírání jsme zvládli.
- Jak vznikla energetická krize
- Jak si může člověk snížit ceny za energie?
- Jak se energetická krize vyvolaná Ruskem nakonec zvládla
- Ceny jsou na předválečné úrovni
Co mě dost trápí, je to, jak se nám v Česku daří držet krok se světem. Vidím tu dva hlavní problémy: nemáme jasné cíle, jak snižovat emise, a nemáme ani dobrou kontrolu, kam putují peníze, které z EU dostáváme na klimatická opatření. Obojí by napravil klimatický zákon. Proto jsme ho s kolegyní Klárou Kocmanovou napsali a začali vysvětlovat jeho výhody veřejnosti i politikům. Dobrý klimatický zákon Česko nakopne a udělá celou modernizaci o kus spravedlivější.
- Problémy začaly za vlády ANO, když Karel Havlíček nepřipravil dobrý plán
- Kam putují peníze na klimatická opatření v Česku?
- Proč by pomohla větší transparentnost a kontrola dotací do energetiky
- Klimatický zákon (včetně navrženého znění)
Další část balíčku Fit for 55 prošla europarlamentem
Dlouhodobě podporuji nutnou a rychlou dekarbonizaci průmyslových podniků, nahrazení fosilních paliv elektřinou a zeleným vodíkem a také energetické úspory v domácnostech i firmách – ať už v podobě zateplování budov nebo účinnějších kotlů. I z toho důvodu jsem v Evropském parlamentu podpořil jednodušší pravidla pro zapojování obnovitelných zdrojů.
Soláry do 9 měsíců na střeše
Naše snahy o snížení rizika klimatického kolapsu se rovněž pojí s ochranou krajiny, půdy a lesů. V Evropském parlamentu jsem podpořil nařízení, na základě kterého se na evropském trhu nebudou smět prodávat výrobky, které prokazatelně přispívají k odlesňování. Podle návrhu budou muset výrobci dokládat, že jejich produkty nejsou spojené s ničením lesů. Evropská unie je zodpovědná za zhruba 16 % celosvětového odlesňování, které často vede k porušování lidských práv místních a domorodých obyvatel a přispívá k masivní ztrátě biologické rozmanitosti.
Parlament schválil konec ničení lesů
Česká veřejná debata o energetice a klimatu je však dlouhodobě zaplněná mýty a málo v ní zaznívají fakta. Na šíření polopravd a zavádějících informací se podílejí i někteří politici. S kolegyní z Poslanecké sněmovny Klárou Kocmanovou jsme proto spustili nový web zachranmeenergetiku.cz, kde dezinformace týkající se energetiky a klimatu obecně vyvracíme.
Mýty o energetice NIČÍ Česko
V Evropském parlamentu jsme posvětili návrh Komise týkající se nového právního předpisu, který má snížit emise metanu. Co se týče globálního dopadu, může jít o zatím nejdůležitější legislativu Green Dealu.
Rychlé a nenákladné omezení emisí metanu je skvělá zpráva pro životní prostředí, tento skleníkový plyn je totiž zodpovědný za cca 1/3 současného globálního oteplování. Na evropské úrovni proto chceme omezit emise metanu z odvětví ropy, fosilního plynu a uhlí i biometanu.
Vyzvali jsme taky Evropskou komisi, aby do konce roku 2025 navrhla závazný cíl pro snížení emisí metanu v EU do roku 2030 ve všech příslušných odvětvích. Členské státy by navíc měly stanovit národní cíle snižování emisí.
Podporuji snižování emisí metanu v energetice
Podpořil jsem nové evropské nařízení o deforestaci. Na základě této legislativy se na evropském trhu nebudou smět prodávat výrobky, které prokazatelně přispívají k odlesňování. Podle návrhu budou muset výrobci dokládat, že jejich produkty nejsou spojené s ničením lesů. EU je totiž zodpovědná za zhruba 16 % celosvětového odlesňování, které často vede k porušování lidských práv místních a domorodých obyvatel a přispívá k masivní ztrátě biologické rozmanitosti.
Půjde hlavně o palmový olej, sóju, kávu, kakao a dřevo, ale také kaučuk, který představuje značný podíl dováženého palmového oleje. Masivní omezení odlesňování, znehodnocování lesů, jejich přeměna a systematická obnova představuje velmi důležitý prostředek ke zmírnění změny klimatu.
Konec ničení lesů. Schválili jsme přelomová pravidla, která pomůžou přírodě
Akt o digitálních službách
Akt o digitální službách (DSA, Digital Services Act) je nová evropská legislativa, která upravuje internetové prostředí tak, aby bylo bezpečné pro běžného uživatele. Přístup k digitálním službám má být na základě nové regulace modernější, ale také transparentnější, přístupnější a svobodnější.
Na DSA jsme s pirátskými kolegy v Evropském parlamentu dlouhodobě pracovali, a přispěli jsme tak k dosažení jeho cílů hned v několika konkrétních a klíčových bodech.
Jako ten nejdůležitější vnímám cíl chránit zájmy jednotlivých uživatelů a menších hráčů skrze jasné vymezení práv na odstraňování nelegálního obsahu. Dosavadní stav totiž velkým platformám umožňoval hodnotit a odstraňovat obsah za zavřenými dveřmi na základě jejich vlastních, interních pravidel – ať už se jedná o produkty na internetových obchodech nebo o projevy na sítích. Mohlo tak docházet k odstraňování obsahu, který byl z hlediska práva zcela v pořádku. Možnosti přezkumu takových rozhodnutí jsou navíc dost omezené. Obojí se s příchodem DSA mění.
Vše, co potřebujete vědět o DSA - ROZCESTNÍK
Nová pravidla pro digitální služby slibují odtajnění algoritmů
Akt o digitálních službách také dohlíží na velké digitální platformy a jejich působení na trhu. Jako v každém monopolním odvětví, i zde má nízká konkurence negativní dopad na inovace, férové tržní prostředí a v konečném důsledku i na uživatele. Pravidla pro digitální monopoly by podle nás měla být přiměřená a férová, ale hlavně účinná. Cílem koneckonců není trestat stávající velké platformy, ale vytvořit prostor pro růst nových.
Dohled nad digitálními giganty potřebujeme jako sůl
Ve středu Aktu o digitálních službách musí samozřejmě stát zachování základních lidských práv a svobod. Není možné, aby byla svoboda slova na internetu omezována pomocí nepředvídatelných algoritmů a náš obsah automaticky mazán roboty bez jakéhokoliv lidského dohledu.
Povinné zavedení upload filtrů? Ne!
A pokud chceme, aby bylo DSA efektivní a aby nová legislativa přinesla své ovoce, potřebujeme v Evropě dokončit tzv. Jednotný digitální trh. Jednotná pravidla v online prostředí doposud reprezentovala hlavně směrnice o elektronickém obchodu z roku 2000. Jak napovídá rok přijetí i samotný název, tato směrnice není adekvátní pro současné problémy online prostředí, ať už jde o cenzuru a mazání obsahu, monopoly nebo fake news. Všechny tyto problémy je také třeba řešit jednotně a vytvořit tak co nejlepší podmínky pro růst digitálních firem v celé EU. Naším cílem musí být úplné odstranění regulačních bariér mezi jednotlivými státy EU.
Co nám přinese jednotný digitální trh?
DORA
Evropský parlament ke konci roku 2022 schválil nová pravidla pro bezpečnost finančních institucí. Za balíček DORA jsem byl zodpovědný coby zpravodaj a vznikající legislativu považuji za prostředek šetřící čas i peníze a chránící finance obyvatel Evropy. Balíček jménem DORA zajistí, že subjekty působící ve finančním sektoru jsou natolik odolné, že budou schopny přestát všechny druhy narušení a hrozeb souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi, reagovat na ně a zotavit se z nich. Nová pravidla vyžadují jasné řízení a definované odpovědnosti ve finančním IT.
Nová pravidla pro digitální bezpečnost
AIFMD - nová pravidla pro manažery alternativních investičních fondů
Od roku 2024 začnou platit nová pravidla pro „AIFMD” manažery alternativních investičních fondů, která momentálně v Evropském parlamentu finalizujeme. Nahradí tak deset let starou legislativu. Investoři do takzvaných Alternativních investičních fondů (AIF), kteří vkládají své finance například do nemovitostí, kryptoměn nebo hodnotných uměleckých děl, tak budou mít zajištěnou mnohem větší ochranu.
Směrnice však nereguluje fondy jako takové, nýbrž jejich správce, kteří mají investice na starosti. V rámci současné legislativy mohou být v podstatě nedohledatelní nebo se schovávat za „schránkové firmy” v zemích mimo EU bez skutečného vlastníka. A především to by měla nová směrnice změnit. AIF budou zároveň muset zaměstnávat alespoň dvě osoby se sídlem v EU na plný úvazek, které mají potřebné dovednosti a odborné znalosti pro dohled nad delegovanými funkcemi.
Pracujeme na finální podobě pravidel pro AIFMD
Legalizace konopí pro osobní potřebu
V létě roku 2022 jsem stál u zrodu neformální europarlamentní skupiny pro podporu regulované legalizace konopí – Legalise it EP. Naším cíle je otevřít a vést celoevropskou diskuzi o konopí pro osobní potřebu, která bude založená na datech a faktech. Naopak nechceme, aby bylo konopí nadále kvůli mylným představám a dezinformacím tabuizované. Zastaralá a nepředvídatelná změť právních předpisů přivádí občany v celé Evropě do situací, kdy jsou nuceni obrátit se na černý trh. Anebo můžou skončit za mřížemi kvůli tomu, že vlastní malé množství konopí pro osobní potřebu.
V otevřeném dopisu jsme vyzvali i zbytek kolegů z Evropského parlamentu, aby nás v činnosti skupiny podpořili a diskuzi s námi vedli. Vytvoření této skupiny osobně považuji za významný krok pro změny současných pravidel, která mají často katastrofální následky pro jinak spořádané obyvatele. Otevřená diskuze o racionálním přístupu ke konopí je potřeba. Může nám pomoci lépe pochopit výhody legalizace.
Europarlamentní skupina pro legalizaci konopí
Směrnice o distančním marketingu
V Evropském parlamentu dlouhodobě prosazuji ochranu spotřebitelů a jejich práv. V současné rychlé době, kdy je uzavírání smluv online nebo po telefonu stále častější, a to i kvůli pandemii Covidu-19, je podle mě potřeba sjednotit pravidla pro nabízení finančních a podobných služeb, která budou spotřebitelům garantovat jejich práva.
Nová evropská směrnice o takzvaném distančním marketingu (v angličtině „distance marketing“) pomoci spotřebitelům v situacích, kdy jsou vůči prodávajícímu v nevýhodě. Jedním z nejdůležitějších bodů je podle mě fakt, že směrnice stanoví informace, které musí spotřebitel obdržet před uzavřením smlouvy na dálku (tzv. předsmluvní informace). Směrnice dále stanovuje, že právo na odstoupení od smlouvy je základním právem každého spotřebitele.
Velmi tuto směrnici oceňuji a jsem rád, že vzniká. Protože jestli si něco občané v současném zrychleném, přehlceném světě něco zaslouží, je to alespoň otevřená a přímá komunikace.
Ochrana před distančním marketingem je tu
Evropská digitální identita (eID)
Lidé v celé EU se již brzy budou moci prokazovat skrze mobilní aplikaci. Počítá s tím návrh nové Evropské digitální identity (eID), který nedávno prošel Výborem Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), ve kterém působím. Prokazování totožnosti prostřednictvím mobilní aplikace napříč Evropou přinese občanům výrazné zjednodušení v mnoha situacích, jako jsou check-in na letišti, podání přihlášky na univerzitu, pronájem auta či založení bankovního účtu.
Bohužel Evropská komise do návrhu vložila spoustu ustanovení problematických z pohledu soukromí občanů. S Piráty se nám povedlo tyto problémy z většiny odstranit, což považuji za velkou výhru pro evropské občany. Do dalšího vyjednávání jsme poslali chytrý a pro občany bezpečnější nástroj.
Občanka v mobilu o krok blíž realitě
Běžná parlamentní práce
Ještě o jedné věci bych rád napsal. Mám samozřejmě své cíle a priority, ale valí se na nás i spousta dalších rozhodnutí. Jako Piráti si před každým jedním hlasováním děláme důkladnou rozvahu a poradu, jak k dané věci přistoupíme, protože nechceme papouškovat Zelené a chceme, aby každý ze stovek hlasů, které na jednom plenárním zasedání dáme, byl jasně odůvodněný. Tam, kde se poslanci jiných frakcí mohou bezpečně spolehnout na své voting listy, raději pracuji se svým týmem někdy i 24 hodin v kuse (pozměňovací návrhy mohou být navrženy krátce před zasedáním a není možné se připravit).
„Evropská politika není zahraniční politika. Dohromady jsme Evropa.“
